Listopad 2009

20 let svobody

17. listopadu 2009 v 18:24 | Xamik |  Ze života
Bude se pochodovat, chodit, běhat, zpívat, tancovat ale taky se budou stát fronty-jako před dvaceti lety. Ono výročí které je datováno zrovna na dnešek je asi dosti významné ale jelikož, já jsem život za totáče nezažil asi mě to tak nebere. Všeho všudy proč taky, nejvíc se o tom dozvídám v hodinách dějepisu a to není zrovna prdel, poslouchat výklad "opice" a potom z toho radostně psát test.

Druhá polovina předchozího odstavce je psána s humorem a proto mu není třeba dávat velkou váhu.

V ulících a mnoha myslích se dnes bude opakovat právě ta oslavovaná Sametová Revoluce. Proč Sametová? Nikdo při ní nezemřel(aspoň tak to uvádí učitelka dějepisu a občansk výchovy, já osobně si to nemyslím)ale je to blbost. Když STB dokázali utajit kdo je jejím členem tak proč ne úmrtí lidí které STB pomohla zabít, lidí je v Česku mnoho a když nějakejch pár disidentů zmizí, nikdo si toho nevšimne.

Lidem se život za komunismu nelíbil aspoň starousedlíci se kterými jsem v kontaktu to tak tvrdí ale nikdo nemůže vědět jestli už jsou senilní nebo je to názor všech co v tu dobu žili. Stály se fronty na banány, pořádný věci se daly koupit jenom v Tuzexu a lidi byli rádi když si mohli zadek utřít velkým listem, protože neměli toaleťák-nedorazila pravidelná dodávka nebo pravděpodobně už byl vyprodanej během deseti minut.

http://www.moderni-dejiny.cz/clanky/405_top.jpg

Prostý lidi kteří byly rádi, že můžou žít aspoň v paneláku nevěděli, že se dá žít líp, že se bude žít líp. Díky aktivní cenzuře se nemohli dovědět, že v Americe mají všichni televizi a mají se tam prostě líp. Pan Husák a Stalin se prezentovali jako nejhodnější a nejlepší lidi na světě. To, že je to tu všechno špatně věděl jenom určitej okruh lidí-prezidenti a disidenti. Prezidenti se to snažili utajit a disidenti to co nejvíc zviditelňovali.

Když si to tak vemu tak za chvíli budé zase nějaká revoluce, lidi by pořád chtěli něco zlepšovat a zvýhodňovat. Z toho vyplívá, že třeba za padesát let budeme zatracovat demokracii a na komunismu si už ani nevzpomeneme. Myslím si, že za chvíli už nám nebude stačit to, že máme Vietnamce před barákem a o blok dál je hyperultrasupermarket. Budeme chtít aby nám vietnamci dováželi potraviny až do domu. Za pár let nám je budou dávat do ledničky a ještě později se naučime fotosyntéze a potraviny neudeme potřebovat vůbec.

http://img.mf.cz/854/326/FM-0110-06-fronta1-126x100.jpg

Some Kind of Monster

12. listopadu 2009 v 14:12 | Xamik |  Filmy
Z důvodu mojí nemoci jsem si předvčerejškem v půjčovně DVD Anděl(je to reklama, chci u vás slevu!!!!!)půjčil film o Metallica(moje oblíbenější skupina)Some Kind Of Monster kte které vydaly i knihu This Monster Lives, kterou jsem sice začal číst ale nějak jsem jí nchápal tak jsem jí nedočetl snad se to po tomhle filmu změní.

Skupina zrovna procházela krizí, po pěti dlouhých letech měli vytvořit desku(ta deska se jmenuje St. Anger ale o tom ještě nevěděli). Najali si psychoterapeuta který pracuje ve fotbalových týmech a snaží se dostat do latě egoistický nagelovaný fotbalový hovada, takže by s Metallicou neměl mít problém.

Kamera je s nimi snad pokaždé když jsou ve studiu, zaznamenali každý tón který se na desce ani neobjevil. Již zmíněný psychoterapeut jim hodně pomohl, vlastně díky němu vydali desku. Ve filmu se o členech Metallici dozvíte víc než by jste chtěli.


Some Kind of Monster

12. listopadu 2009 v 13:22 | Xamik
ůUž čtvrtej den jsem doma, ven jsem nevykoukl ani oknem a jediný co mě drží v komunikaci se světěm je internet, zejména Facebook(ne neřeknu vám jak se tam jmenuju). Na facebooku se jmenuju Mamik Xamik tak si mě rozhodně nepřidávejte, stejně vám to nepřijmu pokud vás neznám :).

To Some Kind of Monster je nejspíše ten bacil kterej mě nakazil. Je to menší než spermie a dokáže to člověka tak nasrat. Ani by mi tak nevadilo, že jsem nebyl ve škole ale spíš to, že o víkendu hrajeme zápasy a fakt moc mi jde o těch šest vteřin na který mě tam trenérka obsadí. Jináš koho by zajímalo jak si z basketem vedem tak se buď kouknětě sem: spbasket.cz a nebo si přečtěte následující řádky.

Zatím jsme hráli jenom jeden turnaj(4zápasy)na kterým jsme se spíš seznamovali s tím, jak se na nás soupeří připravili. První zápas byl s Vyšehradem, většina hráčů co hrála minulou sezonu za Vyšehrad, teď už nehrajou, protože přišel do soutěžě BK Barest a z toho jsou ti hráčí kteří za ně minule hráli, takže by se to prokouklo. Zjistili jsme, že díky odchodu již zmíněných hráčů, máme trošku převahu. Jenom nám zase chyběla bojovnost, jinak jako vždycky(Jak říká trenérka:,,Chodíte se na ty zápasy jenom vyprdět!!!").

(ne)Snažení skončilo s výsledkem: Vyšehrad - Sokol Pražský 58:46

http://www.wallpaperbase.com/wallpapers/sports/basketball/basketball_2.jpg

Další zápas s USK Praha, jsme zjistili, že jsou ještě lepší než minulej rok-samozřejmě, že mi taky ale oni nás prostě přejeli se vším všudy. Bojovali, hráli rychlí breaky a hlavně bránili-pořádně. Zase jsme se byli vyprdět a taky to tak dopadlo!

USK - Sokol Pražský 76:26

Chcete se dozvědět víc o tomhle turnaji? Podívejte se na spbasket.cz a tam je to i s komentářem trenérky.

Je to na prd, když jsou o tolik lepší ale aspoň máme motivaci stáhnout jejich náskok na 30, potom 10 a pak je přejet stejně jako oni nás. Je to doopravdy dobrá motivace.